Psychic
Psychic (Hunters, Choin)
Jižní Korea 2010
Akční, mystery horor
Kyu Nam pracuje teprve chvíli v nové práci a už zažije přepadení. Nepřijde ovšem žádný ozbrojený svalovec, ale kulhající mladý muž Cho. Ten pouze myšlenkou dokáže ovládat ostatní lidi, takže jednoduše všechny zmrazí a peníze ze sejfu si chce nechat donést Kyu Namovým šéfem. Vše by proběhlo hladce nebýt Kyu Namovi psychické (a jak se později přesvědčíme i fyzické) odolnosti. Cho nezná cenu lidského života, a tak nechá šéfa udusit pověšeného na mříži, o čemž si myslí, že hrdinu zastraší. Jenže ten se naopak pořádně naštve a rozhodne se Choa dostat.
Dneska jsem zase jsem neměla náladu na romanťák a tak jsem si stáhla tohle. Plakát vypadal zajímavě a když si KatySchka dala práci s překladem titulků, myslela jsem, že to bude za něco stát.
Na začátku se dovíme něco o Choově dětství – jeho násilnickém otci i zoufalé matce, první vraždě. Díky své schopnosti si v dospělosti nevede vůbec špatně, v podstatě si může dovolit co chce, ale lidé pro něj nemají žádnou cenu. Takže v situaci, kdy by normální člověk zuřil a představoval si vraždění jen v hlavě, on klidně nechá předstoupit všechny zaměstnance z protější budovy k oknům svých kanceláří a zlomit si vaz.
Kyu Nam je jeho pravý opak – hodný chlapec, kterému ke štěstí stačí málo. Jeho nejlepší kámoši jsou černoch a muslim (oba ale mluví skvěle korejsky), které zná z minulé práce. Charakterizovat se dá jedním slovem – nesmrtelný - krev z něj teče v proudech, srazí ho metro a jemu stačí se jen oklepat a zase se může dát do pronásledování.
Tak takhle člověk vypadá po srazení metrem a otlučení omýtky z betonového sloupu vlastním tělem.
Ani nevím, proč jsem to dokoukávala, nejspíš jenom ze setrvačnosti. Ze začátku jsem si pořád říkala, třeba se to zlepší, později jsem už jen nemohla uvěřit svým očím. Nejspíš jsem nepochopila myšlenku filmu, takže někomu pozornějšímu se to bude třeba zdát fajn, ale já jsem si ho zařadila do mého pomyslného řebříčku hodně dolů (jestli ne až na poslední místo). Závěr, kde se Cho ptá Kyu Nama, jestli ho má rád, mě vážně nedojal.
Nadšení před bojem - všichni ještě živí a zdraví.
Jediným plusem by mohl být vzhled herců (Kyu Nam se mi líbil a ani Cho nebyl k zahození pokud mu zrovna nesvítili oči), jenže ten to už nezachránil (s měsíčním odstupem už mě i to slabé chvilkové zalíbení přešlo). Příběh by šel skvěle zpracovat jako lehké shonen-ai (něco na styl Deat not), ale to už jen moje chorá mysl vysílá signály jak se nezbláznit.
Taky by jste pro něj udělali, vše co mu na očích vidíte?
Takže komu ho doporučit – milovníkovi hororů, co se dnes nemá moc náladu bát, nebo někomu s naprosto jiným vkusem než já.
Jinak ještě na okraj - šťastný konec se koná.
Jestli někdo máte po zhlédnutí jiný dojem, a hlavně jste tu objevili nějaký smysl, ráda se ho dozvím.
Konečné bodové hodnocení:
herci 3
příběh 2
plynulost příběhu 1
celkový dojem 1
(možná až přehnaná kritičnost, ale tak už na světě bývá)
(Co se hodnotí?
herci - lahodění oku;-), vhodnost pro roli, dojem z jejich výkonu
příběh - zajímavost příběhu, zpracování tématu
plynulost příběhu - především absence nudných scén, celkové tempo
celkový dojem - známka pro celý celek)